O knize: 1994 / Povídka "Písečný muž" je zařazena do autorovy sbírky "Noční příběhy". Spojuje díla, která odrážejí Hoffmannův zájem o „noční stránku duše“, v podvědomí, iracionální v lidské psychice. Hoffmanna přitahuje téma šílenství, zločinu, tajemných, patologických stavů mysli, stejně jako ve „Fantasích na způsob Callot“, i zde se autorův osud jeví v tragickém světle. Člověk obdařený citem a představivostí je předurčen k šílenství a sebevraždě. Autor vylíčil šílenství svého hrdiny a nahlédl do aspektů duševního života, které před ním ještě nebyly objeveny. Při práci na příběhu se opíral o speciální vědecké práce. Výzkumníci zaznamenali klinicky přesnou reprodukci hrdinovy ​​nemoci. U Hoffmana se objevuje jako důsledek těžkých zážitků z dětství. Spisovatel se však nezajímal o samotný fenomén šílenství, ale o hloubku vnitřního života, do kterého umožnilo nahlédnout „Písečný muž“ je jednou z nejznámějších Hoffmannových povídek. To dalo vzniknout mnoha interpretacím. Slavný rakouský psychiatr Sigmund Freud jí věnoval speciální esej. Její děj byl částečně využit v romantické opeře „Hoffmannovy příběhy“ Jacquese Offenbacha (1819–1870) (pošt. 1881) a sloužil jako základ pro balet Leo Delibes (1836–1891) „Coppelia“ (pošt.. 1870).